Uznavat krale tu musi i ridici

2. Chiang Mai: prvni kontakt

Stres a tydenni neuroza z problemoveho pasu si hned po probuzeni ze zaslouzeneho spanku zacala vybirat sve dane. Pri zapojovani sveho ultratezkeho notebooku s jeste tezsim napajecim adapterem jsem zjistil, ze jsem doma nechal ponekud atypicky napajeci kabel. Hned mi doslo, ze mam problem a uprimne jsem nedoufal, ze ho tu nekde sezenu. Poptal jsem tedy do fora, jestli nekdo netusi, kde se to da poridit. Dostal jsem tip na mistni nakupni centrum starsiho data a vyrazil. Bohuzel jsem se potkal s neporizenou ale s nadeji, ze udajne v nejakem Plaza miste by to mohli mit. Bohuzel po cca 2 hodinach se ukazalo, ze prodavac v elektru mi evidentne ukazal opacny smer, kde by se inkriminovana Plaza mohla nalezat.

Unaven a dehydrovan se vracim do pokoje s umyslem zpropadenou Plazu najit na internetu. Mezitim se stavuju na obede, davam si v prilehle restauraci nudlovou polevku s kurecimi kousky. Ackoliv jsem ukazal v menu na obrazek s tim, ze neco podobneho dostanu, donesla mi holcina polevku s kurecim stehynkem v celku a k tomu misto priboru ty jejich tycky. No popral jsem se s tim a jal se zas resit problem s kabelem. Google mi prozradil spravne misto a po neplanovanem 2 hodinovem spanku jsem se vydal do Computer City, udajnem centru vseho IT. Co jsem ta zahledl predcilo veskera moje ocekavani. Velka budova s prostorem pro mnoho obchudku, ktere byly napechovane veskerymi moznymi IT komponenty. Dost mi to pripominalo nase vietnamske trznice, ale tady si misto hadru predstavte vse, co se toci kolem pocitacu a mobilu. Vic jak polovina z techto obchudku jsou zaroven „servisy“, ve kterych vam na pockani opravi tiskarnu, mobil ci dokonce notebook. Jsou tam vsude rozmistene sedaci lavice jak v cekarnach, coz podtrhava moji domnenku oprav na pockani. Vsude mlady typci, kteri sedi u rozebranech compu a jedou… V nedeli odpoledne, chapete to?

Muj uzas znasobil fakt, ze stejna budova je hned vedle v uplne totoznem konceptu. Kazdopadne kabel jsem samozrejme i s redukci sehnal za smesnych 140 bathu a vydavam se dal do historickeho centra mesta Chiang Mai. Mam stesti, aniz bych to tusil, konaji se tu pravidelne nedelni trhy, coz znamena mraky poulicnich stanku se vsim moznym ve vsech ulicich stareho mesta. Drive nez trh objevim, mijim prvni buddhisticky chram, ktery zakonite upouta mji pozornost a vchazim dovnitr. Nevim jak se mam chovat, jen jsem se docetl, ze pred vstupem bych se mel zout.

Jsem spokojen, ze jsem videl konecne Budhu v mistnim kostele, netusil jsem v tu chvili vsak, ze takoveto stavby jsou tu temer v kazde ulici!

 Z chramu se vydavam na trznici plnou lidi i pres to, ze akcim podobneho typu se u nas v Cechach razantne vyhybam. No ale tohle je jina situace, jinej kraj, mrav, stat, svetadil, kultura! Jdem na to! ;)

Velikym prekvapenim pro me byla situace, kdy z poulicnich amplionu po nejakem projevu zacala hrat hudba a v tu ranu se ti, kdoz sli, zastavili a ti, kdoz sedeli, si stoupli a stali naprosto nehnute. Rychle mi doslo, ze hrajou statni hymnu. Stihnul jsem kousek natocit na iPhone, normalne z toho az mrazi v zadech.

Take me zaujal policista, ktery se snazil ridit mistni dost chaotickou dopravu, porad na ty auta tak vehementne maval :D

O produkci tohoto psika nebo co to je, si myslim sve… No ale detem a jim podobnym se to asi libi…

Je kolem 21:00 a ja se vracim bydlet. Jsem docela prejedeny vsech tech dobrot na spejlich, presto si ale s sebou nesu pytlik te nejvetsi delikatesy, kterou tady muzete koupit – prazeny hmyz. Meli tam plno druhu, tak jsem si jich necham par namichat a zde je vysledek meho testu (kdo ma slabsi zaludek, nekoukejte! ;):

Cestou z trhu jsem jeste poridil par snimku.

Leave a Comment