Dalsi mestskej chram

3. Chiang Mai: na skutru!

Pondelni odpoledne (26.1.2015) jsem prosedel u pocitace v nedalekem co-workingovem centru Camp MAYA a snazil se udelat par bodu z checklistu, se kterym jsem sem jel. Mimo jine jsem tu zacal psat tento blog. Zdejsi MAYA je vlastne takove nove moderni nakupni centrum s mnoha shopy a zradelnami. V poslednim patre se prave nachazi Camp, kde tu digitalni nomadi muzou pracovat prakticky non-stop. Maji tu pomerne rychle pripojeni k internetu, prijemne prostredi a brutalni klimatizaci vhodnou leda tak na anginu. Po 6 hodinach v lednici jsem to vzdal a vydal se na veceri, pri ktere mi delal spolecnost nahodne potkany kolega z naseho srazu. Vyzbrojen uzitecnymi radami razim na pokoj pres 7/11 vecerku (7 eleven, tak se tu jmenuji takove male samosky, kterych je tu snad 1000 a maji skoro porad otevreno), kde na otestovani kupuju mistni pivo LEO s presvedcenim, ze rano vstanu driv jak ve 12:00 mistniho casu.

„Povedlo se“ a ja vstaval v 11:45. Vyrazil jsem opet do stareho mistniho nakupaku s umyslem zakoupit mistni SIM s datovym tarifem, nebot pohybovat se bez navigace je tu pro me dost obtizne. I pres svuj myslim dost vyvinuty orientacni smysl se tu ztracim v prvni nezname ulicce, do ktere vkrocim. Bohuzel ochotna pani/slecna/hoch (?) v jednom z mnoha tisicu kramku s mobilama mi potvrzuje krutou pravdu, se kterou me odbyl uz mladik na letisti: muj iPhone je blokovany pro ceske operatory. Laicky receno, s internetem mimo dosah wi-fi mam utrum. Vydavam se do centra hledat Tourists Centrum, kde si alespon vyzuzam papirovou mapu. Mam smulu, manik mi s usmevem oznamuje, ze prave dosly. Nevzdavam to a jdu se hledat nejake knihkupectvi. Nakonec jsem planek mesta nasel v jedne z mnoha zazitkovych agentur. Beru i letaky na ruzne vylety a akce a prochazim dle planku mesto. Po cca 3 hodinach s nasmajdanyma cca 10 km se schvacen vracim na pokoj k netu, kde padne zasadni rozhodnuti: Jdu si pujcit skutr! Na doporuceni kolegy zde hledam jednu zapadlou pujcovnu, kde maj udajne dobry ceny a ani po vas toho moc nechtej jako depozit. Domluva s mladikem byla uspesna, kopiruje si muj pas a dostava ode me 1000 bahtu (cca 700 Kc) za skutr na 5 dni + 1000 bahtu vratnej depozit. Nasedam na bledemodrou Suzu 125 a jedu tankovat na Shell. Typek je velmi ochotny a svoluje i k tomu, ze ho u prace fotim. Natankovana plna nadrz za 80 bahtu (cca 56 Kc!) a vyrazim s jedinou myslenkou v hlave a sice, ze se tu jezdi vlevo. Brutalni mestska doprava me desi, a proto vyrazim ven z mesta, smerem k nejblizsimu kopci v blizkem Pui National Park, ktery me od prijezdu neustale laka.

Mijim udajne moc peknou ZOO a silnice se zacne zvedat a klikatit. Ceka me cca 10 km stoupak sama zatacka, pri kterem zastavuju na vyhlidce na mesto. Po chvilce prijizdim k mistu, kde se objevuji stanky a parkoviste. Hlad me donuti si koupit cosi na spejli, co vypadalo jako bila bavorska klobasa, ale obsah strivka spise ukryval neco jako rejzi. Stanky konci a objevuji se dlouhatanske schody k mistnimu chramu Wat Phrathat Doi Suthep. Doted jsem si myslel, ze jsem ve meste videl hodne, ale tohle predcilo moje ocekavani. Navic jsem mel stesti a prave tu probihala mse, jejiz prubeh a smysl jsem samozrejme nechapal. Nema cenu toto misto vice komentovat, fotky a video vypovidaji vice.

Dusevne i vizualne naplnen se jiz za tmy vracim 10 km samospadem zpet do mesta, kde pro zajimavost navstevuju par trznic, ve kterych si po chvilce pomyslite, jestli je mozne tohle nekdy vubec prodat. Pestrost nabidky je vskutku velkolepa, od bot, hadru pres mobilni doplnky, TV setopboxy, ovoce, zeleninu, dorty, morsky svine az po ziva zvirata. Uz chapu tu tolik obdivovanou vietnamskou houzevnatost u nas Cechach.

Vecer mam chut na jedno a tak vyrazim do jednoho z mnoha mistnich poulicnich baru, kde to zije kazdej den do pulnoci, pak bez milosti ale s usmevem na tvari zavrou, ale dopit vas nechaj ;) Tento se jmenoval WTF, pocitacovy geekove jiste vedi, co ta zkratka znamena. Prochazim na mobilu Trip Advisor a hledam cil pro dalsi cestu na skutru. Volba padla na Wat Phra That Doi Kham, chram s velkym buddhou na jih od Chiang Mai.

Comments

  1. shumemir

    Ty psíci jsou fakt k sežrání :-) , nebo ne ? ;-)

    1. admin

      No vedle byl hned gril, tak ti nevim clovece ;)

Leave a Comment