Chiang Mai nadrazi

6. A je TO tady!

Dnes 30.10.2015 jsem se vzbudil ponekud s neprijemnym pocitem v oblasti strev. Ano, uz TO prislo. Nebudu zde dale popisovat co se delo, kazdopadne jsem byl rad, ze mam WC 3m od sebe. Nevaham a beru dle navodu Encefuryl a navrh cerny uhli. Rikam si sakra zrovna dneska, kdyz je vecer rozlucka s hlavni partou kluku, kteri tu jsou uz od 5. ledna. V sobotu vecer se stehuji s kratkou zastavkou v Bangkoku na ostrov Phi Phi (zde se mj. natacel znamy film s Leonardem di Capriem „Plaz„). Bez snidane beru skutr a vyrazim omrknout mistni autobusove nadrazi, nebot jsem domluveny s Robertem Sladkem, ze za jejich partou vyrazim v sobotu rano do mesta Pai, ktere je cca 150 km severne od Chiang Mai nedaleko Barmskych hranic a kde je udajne uplne jina atmosfera a uzasne vylety do okoli. Po kratkem ohledani nadrazni haly mirim zmaten k Informacim, kde mi prijemna slecna s usmevem sdeluje, ze se nachazim na terminalu pro dalkove linky a musim pres silnici naproti. Je legracni sledovat, jak prodavacky jizdenek za okynky prepazek jedna pres druhou jeci a knouraji, aby nalakaly lidi. Pritom se vse tvari, jako by to byla jedna jedina dopravni spolecnost, nejspis jsou placene podobne jako treba u nas prepazky v pojistovne, a to od poctu provedenych transakci ;) Streva jsou v klidu a se odvazuji koupit si v 7/11 sandwitch a kafe. To je taky zajimava vec. V samoskach 7/11 si muzete mraky druhu sandwitchu, hamburgeru, plnenych croissantu a hotovych jidel v plastu, ktere vam automaticky obsluha u pokladny ohreje nebo dopece a krasne uhledne zabali. Je to obcas fajn, kdyz se vam nechce jit do restaurace. Je zde samozrejme i automat s horkou vodou, kterou pouzijete pro instatni polivku nebo kafe, samozrejme je na vyber opet mraky druhu. Volim tousty plnene pareckami a plneny croissant sunkou a syrem. Svete div se, encefuryl zabral na prvni dobrou! Na spravnem terminalu zjistuju spoj do Pai a uklidnuju se, ze to jede kazdou hodinu od 7:00 do 16:30. Po navratu beru notebook a vyrazim do Caffee Monster, kde si date neco maleho a muzete tu byt pripojeny cely den az do noci zdarma. U mistniho bazenu rozbaluju kancelar a snazim se trosku neco delat.

Avizovana vecerni rozlucka s klukama zacina ve 20:30 v mexicke restauraci pobliz hotelu, kde si po tydnu davam vcelku evropke jidlo: kureci barbecue platky, vyborne korenene a s paradne pestrou oblohou. Po veceri bereme RedBox a v 10 lidech jedem e do mistni barove ctvrti pobliz centra. Jedna se o 2-3 ulice, kde je bar vedle baru, kazdy s jinym hudebnim zamerenim a temer v kazdem hrala ziva kapela. Tahouni vypravy nejsou evidentne rockeri, a tak volba padla na Yellow Bar, kde jede takovyto duc duc duc… Tomas po chvili objednava za 750 bahtu lahev mistniho rumu a k tomu asi 5 Spritu, ze kterych micha drinky. Tato akce se opakuje asi 4x a musim rict, ze mistni rum SangSen ucinkuje docela poctive a rychle :D Duc duc uz me nebavi poslouchat a tak s podobne hudebne lozenym kolegou Martinem presouvame do baru, kde zive hrajou Nirvanu, Metalllicu apod. Kdyz mame dost metalu, presouvame se o 4 bary vedle na regge, pecka. Lidi zacinaj parit jak blazen, bary jsou narvany k prasknuti, atmosfera je neuveritelna. Do jednoho baru pobliz prijizdi policie a vsechny tam zacinaj kontrolovat, nejspis obvykla nahodna razie.

Ted bych se mohl zminit o tom, jak je to tady s alkoholem a specialne s pivem. Thajci obecne moc nechlastaj. Pivo je tu pomerne drahy i v krame (Nejbeznejsi Chang 6% alkoholu a obsah 630 ml tu je za 50 bahtu = 35 Kc). Pokud si ho vsak date v restauraci nebo baru, date za nej o dost vic, a to od 70 do 120 bahtu (49 az 84 Kc). Zajimavosti je, ze kazdej bar, pokud jsou u sebe, ma jiny druh piva a pokud s nim zajdete do baru, kde tento druh neprodavaj, vyhodej vas. Dokonce tu na to maj specialne urceny lidi, kteri celou dobu sedi na takovych vyvysenych zidlich (podobne jak tenisovi rozhodci na empiru) a pokud vas zahlednou, poslou za vama vyhazovace. Nutno podotknout, ze i tak se chovaji celou dobu slusne, coz mohu na sobe potvrdit. Ale dale k alkoholu. Vse se tu (= v barech s hudbou) leje do plastovych kelimku, i panaky a uprimne jsem nikde nevidel pivo cepovat z pipy. Cepovany pivo tu nekde maj, ale vypada to tak, ze vam pipu prinesou primo ke stolu v takovym velkym valci s kohoutkem dole. Jeho obsah bych tipoval na cca 5 litru. Klasicky vycep tu nemaji! Ze vam k pivu prinesou i sklenici s ledem jsem se jiz zminil minule. Co se tyce vina, tak to je taky zajimava vec. Vino je tu totiz pekelne drahy a lahev sedmicky tu zacina nekde na 500 bahtech (350 Kc!) a navic je to vino importni, prevazne z USA, jejich jsem tu nevidel, stejne tak jako vinice pri mych projizdkach, coz to cele asi vysvetluje. Usmevne na tom je, ze pullitrovka whiskey (napr. Johnie Walker) tu stoji taky 500 bahtu :D Na druhou stranu ten jejich nejbeznejsi rum SangSon tu koupite 0,7 litru za 150 bahtu.

Fotky z vecera nemam, zkousel jsem natacet video, ale bez svetla to moc neslo. Sestrihal jsem pro kluky aspon tento kratky videospot:

Kolem 3 hodiny ranni bary zaviraji a nejvetsi drzaci se presouvaji do nejakeho jineho podniku, kde maji otevreno dyl. My postarsi to vzdavame, berem RedBox a spat. Jeste me zaujalo, ze neustale k vam po cely vecer chodi a neco nabizi k prodeji: snurky na ruku, kytky, kvetinove nahrdelniky, blikajici kravoviny, jidlo, cerstve krajene ovoce atd. a clovek je musi stale odmitat. Na druhou stranu treba kdyz mate hlad, je o vas postarano a nemusite hnout brvou. Narodnostni slozeni v barech je cca 50% asiatu a 50% evropa/americanu. Nekteri se umeji poradne zrubat, jen co je pravda, doslova do bezvedomi. „Mrtveho“ kamaradi nalozi na TukTuk a jen reknou, kde ho ma drozkar shodit, docela legrace to sledovat a clovek si razem uvedomi, ze i lidi pochazeji ze zvirat.

Leave a Comment